Nepreferuji žádnou povídku, prostě, co budu mít chuť psát, to budu psát


Stvoření noci - Že by se blýskalo na lepší časy? Nějak mě chytá nálada na psaní a vrhám se na další kapitolku.

6. kapitola

24. dubna 2016 v 19:15 | Jane |  Stvoření noci
Vím, že jsem minulý měsíc nepřidala kapitolku a v tomto měsíci jsem stihla přidat tak tak, ale jinak to nešlo. Většinou píšu o víkendech, hlavně v neděli, ale v březnu to byla samá oslava, že v neděli jsem měla tak chuť pouze spát a na nic jiného jsem se nezmohla. Snad se to zlepší, ale nic neslibuji, venku začíná být krásně a člověku se nechce sedět doma. Užijte si tedy novou kapitolku a v květnu doufám bude další.



6. kapitola

Ač nerad, snídal druhý den Severus ve Velké síni a čekal na Vladův příchod. Grandiózní příchod, jak ho včera Vlad informoval. Netěšil se, vůbec ne. V síni nechyběl snad jediný student, i profesoři byli nezvykle v plném počtu. Situace, která nastávala pouze na začátku a na konci školního roku. Co se taky dalo čekat, když Miller celý víkend roztruboval, že hrabě Drákula dorazí o týden dříve, než bylo původně plánováno a při pondělní snídani. Nikdo si to nechtěl nechat ujít. Teda, Severus chtěl, ale nebylo mu přáno. Upíjel tedy ze šálku svou ranní kávu a mračil se na každého, kdo se jen opovážil na něj podívat. Holdoval kávě s pořádnou dávkou mléka a cukru, oproti černé kávě, u které každý předpokládal, že pil. Vychutnával si poslední lok, když se atmosféra v síni změnila.

Světlo v síni potemnělo, všechen zvuk utichl a ve vzduchu se vznášel elektrizující pocit očekávání. Síni zašuměl vzrušující šepot studentů, nebylo pochyb, že dlouho očekávaná hvězda právě dorazila. Chvíli se nic nedělo, když se najednou ze směru hlavního vstupu do síně ozval zvláštní zvuk, který nabíral na síle. Severus měl neblahé tušení, co by to mohlo být.

Nemýlil se. Dveře se najednou rozletěly a do síně vlétlo tmavé hejno netopýrů. Ozvalo se pár vyděšených výkřiků, když netopýři začali létat nad hlavami studentů. Netopýři několikrát obletěli kolem síně, než se hejno shluklo do jedné velké skupiny před stolem profesorů. Vytvořili jakýsi sloup, než náhle zmizeli a na jejich místě stála postava zahalená v černém hábitu.
Síni znovu zahučel vzrušený šepot a Severus cítil tvořící se migrénu. Chytnul si kořen nosu a snažil se ji potlačit.

I když to bylo pouze pár sekund, kdy se postava objevila, napětí v síni se dalo krájet, jak všichni čekali, co se bude dít dále. Zavlnění hábitu a před celou školní masou stál hrabě Drákula v celé své kráse. Z toho, co mohl Severus vidět, byl oblečen do černé barvy, ale brzy tento předpoklad přehodnotil. Vlad se otočil čelem k profesorskému stolu a všichni, kdo u něj seděli, se mohli pokochat pohledem na celou jeho krásu.

Plášť, který objímal jeho postavu, byl z vnitřní strany proveden v jasné zářící červené barvě a nesmyslně velký a špičatý límec, taktéž. Severus měl záblesk typicky mudlovského vyobrazení Drákuly. A nebyl asi jediný. Ohlédl se za tlumeným hihňáním a viděl Grangerovou, jak si rukou zakrývá ústa a ramena se jí třesou, při snaze potlačit další smích. Mírně se usmál. Od toho, jak viděla Vlada oblečeného včera, teď vypadal naprosto komicky.

"Hrabě Drákulo!," zvolal po jeho pravé straně profesor Miller. Než se stačil pohledem obrátit na profesora OPČM, zmiňovaný profesor už byl na nohou a obíhal stůl, aby mohl Vlada přivítat.

"Richarde," pozdravil profesora Millera Vlad a potřásl nabízenou dlaní.

"Jsem tak rád, že jste přijal mé pozvání."

"Ne, to já jsem rád, za vaše pozvání, Richarde. Už je to mnoho let, co jsem byl naposled v Británii," odvětil Vlad a snažil se nenápadně vyprostit svou ruku z Millerova sevření. Třásl mu s jeho rukou a už to Vladovi přišlo trochu nepříjemné.

"Promiňte," omluvil se Miller, když si uvědomil, že drtí svému hostu dlaň. "Jsem mírně rozrušený. Tolik jsem se na vás těšil."

"Jak se zdá, nejste jediný," podotkl Vlad a pohledem švihl ke studentům, kteří mezi sebou nadšeně štěbetali a pokukovali po Vladovi.

"Oh ano, těší se na vás od doby, kdy jste přijal mé pozvání, a když jste napsal, že přijdete o týden dřív, bylo to ještě horší. Ale nestůjme tady, pojďte se posadit. Představím vás ostatním profesorům a ředitelce McGonagallové."

Richard a Vlad, za ústálého šeptání studentů, obešli profesorský stůl a mířili k Minervě. Když procházeli kolem Hermiony a Severuse, Vlad spiklenecky mrkl na Hermionu a podruhé během pár chvil Hermiona stěží zadržovala smích. Severus takový problém neměl, bez ostychu si nad Vladovým chováním odfrkl.

"Vlade, dovolte, abych vám představil Minervu McGonagallovou, ředitelku Bradavické školy čar a kouzel," začal s představováním Richard, "a Minervo, rád bych vám představil Vlada Tepeše Třetího, neboli hrabě Drákulu."

"Ráda Vás poznávám, Hrabě," odvětila Minerva a natáhla ruku k Vladovi.

"Ne, to já Vás rád poznávám," odpověděl Vlad a přijal její nabízenou ruku. Ale místo toho, aby ji stiskl, zvedl si ji ke rtům a těsně nad dlaní naznačil polibek a poté sklonil její ruku dolů. "A prosím, říkejte mi Vlade."

"Později bych si s Vámi ráda promluvila o samotě, Vlade," řekla Minerva a naznačila mu, ať se posadí k volnému místu u stolu. "Na jednu hodinu jsem svolala schůzi profesorů, kde bych Vás ráda všem představila. Teď na to nemáme čas, první hodina za chvíli začne a už tak Váš příchod vyvolal spoustu povyku."

"Zajisté, cokoli si budete přát," souhlasil Vlad a posadil se na nabízené místo.

"Ticho, prosím!" zvolala Minerva a zatleskala, aby přitáhla pozornost všech studentů. "Vím, že jste všichni zvědaví na našeho hosta, hrabě Drákulu, ale vyučování za chvíli začne. Dosnídejte a vydejte se do svých hodin. Každý, kdo dorazí pozdě, ztratí deset dodatečných bodů, od těch, které jim strhne jejich profesor," prohlásila a usadila se zpět ke stolu.

Síní po jejím prohlášení zašumělo a někteří studenti ji začali rychle opouštět. Pár profesorů také vstalo a opouštělo síň, Severus mezi nimi.

Vlad se s chutí pustil do snídaně a poslouchal nadšené vyprávění Richarda. Všiml si, že Severus hned, jakmile mohl, odešel. Vychutnával si snídani a postupem času začalo odcházet více studentů a profesorů, dokud nezůstal v síni pouze on a ředitelka. Vypil poslední doušek čaje a obrátil se k ředitelce.

"Doufám, že Vás nezdržuji."

"Vůbec ne. Vyhradila jsem si na Vás celé ráno. Je tady pár věcí, které bych si s Vámi chtěla objasnit, než Vám dovolím volný pohyb po Bradavicích. Kdybyste mě následoval," řekla Minerva a vstala od stolu.

Pokynula Vladovi, aby ji následoval a vydala se do ředitelny. Vlad šel potichu za ní a prohlížel si okolí. Přitahoval pozornost všech obrazů, ale nechávalo ho to chladným. Vždy přitahoval pozornost, jakmile se rozkřiklo, kdo je. Vyšli po točitých schodech a ocitli se v ředitelně. Letmo přelétl pohledem po portrétech a zastavil se nad spící postavou Albuse Brumbála. Zamračil se. Rád by si s ním vyjasnil pár důležitých věcí.

"Mohu Vám nabídnout něco k pití?" vyrušila ho ředitelka.

Odtrhl pohled od Brumbálova portrétu. "Ne, děkuji."

"Dobrá tedy. Posaďte se, prosím. Nevím, co všechno Vám řekl profesor Miller, ale je tady pár pravidel, které budete muset po dobu Vašeho pobytu dodržovat, jinak Vám nebudu moct dovolit zůstat."

"Zajisté. Dovolte mi, abych ubezpečil Vaší největší starost a to bezpečí vašich studentů. Nehrozí žádné nebezpečí, že bych si je vybral za odpolední svačinku. Dokážu se ovládat, jsem dostatečně nasycen krví, a kdyby, u Merlina, nastala chvíle, kdy bych krev nutně potřeboval, Severus má určitě dostatečné zásoby lektvaru, které mou žízeň potlačí," odpověděl a neunikl mu překvapený výraz ve tváři ředitelky, když vyslovil Severusovo jméno.

"Vy znáte Severuse?"

"Ano, už několik let."

"Severus se nezmínil, že Vás zná."

"Proč by měl. Je velmi uzavřený a své soukromí si střeží. Zajisté by někdo chtěl, aby mě přesvědčil, abych se přidal na jejich stranu ve Vaší poslední válce," řekl chladně Vlad a hodil významný pohled na Brumbálův portrét.

"Albus by nikdy," začala Minerva, ale byla přerušena.

"Nikdy? Sama víte, kdyby věděl, že je mi Severus velice blízký, snažil by se ho přesvědčit, abych se přidal na vaší stranu. Jsem neutrální, středověké zákony zajišťují, že nad námi kouzelníci nemají žádné pravomoci. Kouzelníci se nemíchají do našich záležitostí a my do jejich. Každý, kdo toto pravidlo poruší, zalituje. Máme lepší prostředky než kouzelnické ministerstvo, abychom vystopovali a vypořádali se se zrádci. Naše záležitosti jsou právě to, naše."

"Ale Voldemort měl mnoho upírů na jeho straně!" oponovala Minerva.

"Ano, proměněných upírů, ne těch narozených. To je velmi velký rozdíl."
"Nerozumím?"

"Málokdo rozumí. Máme velkou sílu, větší než samotní kouzelníci. Umíme kouzlit jako oni, ale dožíváme se většího věku. Zranit či zabít nás je těžší, ne nemožné, těžší. Kdo by nechtěl mít takovou sílu na své straně. Je nás málo a zažili jsme už mnoho temných pánů i bojů mezi námi samotnými. Nepleteme se do záležitostí kouzelníků ani mudlů. Vždycky se objeví někdo, kdo by chtěl všechnu moc pro sebe a využije k tomu všechny dostupné prostředky. Mít na své straně můj druh, kdokoli by měl neskutečnou výhodu."

Vlad se na chvíli odmlčel a nechal svá slova ředitelku pořádně vstřebat.

"Už před mnoha stoletími vznikly neporušitelné smlouvy, mezi kouzelníky a námi, že se ani jedna strana nebude míchat do záležitostí té druhé. Takže i kdyby Severus požádal o mou pomoc, nemohl bych mu vyhovět a on to ví, takže se o našich vzájemných vztazích nezmiňoval ani jedné straně. A já vím, která by naléhala více, aby mě donutil ve vaší válce bojovat a Tom to rozhodně nebyl," ukončil svůj proslov Vlad, nevšímaje si ředitelčina pohoršeného výrazu. Neunikl mu ale letmý pohyb v Brumbálově portrétu.

Sledoval ředitelku, jak přemítá nad jeho slovy, nemohl tedy nepostřehnout rezignaci, která se mihla ve výrazu jejího obličeje.

"Máte pravdu, Albus by neváhal Severuse donutit, aby Vás přivedl na naši stranu," řekla a mihla pohledem na Albusův portrét, kde jeho okupant zase předstíral, že spí.

"Nechme tedy stranou Váš vztah se Severusem. Od toho jsem si Vás tady nepozvala. Ačkoli jste mi sdělil, že nehrozí jedinému obyvateli hradu nebezpečí, že by se stál, promiňte mi ten výraz, Vaší svačinkou, jsou tady i jiné záležitosti, které bych s Vámi chtěla probrat."

"Samozřejmě, poslouchám."

Vlad strávil v ředitelně další hodinu, než byla Minerva McGonagallová spokojená se všemi pravidly, kterými se musí po dobu pobytu v Bradavicích řidit. Další hodinu strávili prohlídkou hradu, kde mu ředitelka ukázala všechny učebny, hlavně učebnu OPČM, kde stráví nejvíce času a nakonec jeho komnaty. Nebyly přímo ve sklepení, jako Severusovi, ale velmi blízko."

"Doufám, že se Vám vaše komnaty líbí. Původně sloužily profesorům Lektvarů, jelikož je ale Severus i vedoucí Zmijozelské koleje, má přiděleny komnaty vedoucího, které jsou blíže ke Zmilozelské koleji. Vaše komnaty naposled obýval profesor Křiklan, ale během rekonstrukce prošly proměnou, takže by se dalo říct, že jste jejich první nájemce. Měl byste tady mít dostatek klidu. V blízkosti není žádná učebna ani jiná místnost a vede tady pouze jedna chodba, která je chráněna odpuzujícími kouzly, ale těch jste si určitě všimnul. Nejbližší osobou od Vás je jiný profesor, tedy spíš asistentka profesorů, Hermiona Grangerová. Její personální komnaty se nacházejí o dvě chodby dále a jsem si jistá, že se mnohokrát potkáte," řekla s úsměvem a Vlad nemohl nesouhlasit. Hermiona byla zvídáva osoba a rozhodně se o něj včera nedozvěděla všechno, co chtěla.

"Nechám Vás tedy zabydlet a uvidíme se na schůzi profesorů. Jsem si jistá, že Vás profesor Miller doprovodí. Těšilo mě," řekla a nechala Vlada o samotě.


Rozhlédl se po komnatách a po krátké prohlídce se rozhodl převléknout. Jeho kostým, jakkoli výstižný mudlovskému popisu, vůbec nebyl jeho šálkem čaje.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | 25. dubna 2016 v 21:39 | Reagovat

Super kapitolka, Vlad je vtipalek.. Docela se divím, že Minerva neví ty upirske podrobnosti a jen tak věří slibu hraběte.. jsem moc zvědavá na pokračování 8-)  :-)

2 alca alca | 26. dubna 2016 v 20:28 | Reagovat

Sem napište komentář
Skvělá kapitolka, Vlad mě pobavil a měl skvělý nástup. Je dobře,že Brumbál nevěděl o vztahu Vlada a Severuse,určitě by se Severusem manipuloval.Je jedině dobře,že už je jenom portrét. Moc děkuju za kapitolku a těším se na další dílek :-)

3 Jane Jane | 27. dubna 2016 v 19:40 | Reagovat

[1]: Jsem zmiňovala v nějaké předešlé kapitolce, že podrobnosti o upírech, jako je Vlad, jsou málo známé, tak o tom nemusela vědět ani Minerva. A Vlad je pohoda chlápek 8-)

[2]: Brumbál nemusí vědět všechno a jo, Vlad je legrační postava, někdo musí prudit Severuse. :-D

4 prince8813 prince8813 | 24. června 2016 v 14:26 | Reagovat

Super kapitola 😁😁 Vlád je vtipnej aspoň bude Severuse někdo prudit 😁😁
A kdy bude další kapitola ? Už jsou to dva měsíce  :/

5 Ahoj Ahoj | 4. září 2016 v 11:16 | Reagovat

Super kapitola.Vlad je super.Moc se těším na pokráčko. :-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama