Nepreferuji žádnou povídku, prostě, co budu mít chuť psát, to budu psát


Stvoření noci - Že by se blýskalo na lepší časy? Nějak mě chytá nálada na psaní a vrhám se na další kapitolku.

Probuzení - 3. kapitola

1. října 2009 v 9:22 | Jane |  Nenávidí ho všichni, miluje jen jedna
3. kapitola - Probuzení


Tak je tady ta slibovaná třetí kapitolka. Měla tady být už včera, takové překvapení na dobrou noc, jenže můj milovaný internet si zase dělal, co chtěl. Když se jedna stránka načítá přes půl hodiny, tak to člověka dost naštve, hlavně když potřebuje přidat kapitolku, aby jste měli co číst. Ale dost problémů s netem, hlavní je, že už jede a kapitolka je přidaná.



Hermiona se probudila následujícího rána. Pomalu otvírala oči, jako by nevěřila, že může být ještě naživu. Ne potom, co všechno včera zažila. Prohlížela si neznámou místnost a přemýšlela, kde by se mohla nacházet. Na Malfoyově panství určitě ne. Tam by ji neuložili do postele, ale hodili do studené zatuchlé cely. Pokusila se posadit, ale tělem jí projela šílená bolest. Z úst jí unikl bolestný sten a svalila se zpátky do postele.

"Pozůstatky kletby Cruciatus. Za pár hodin to odezní." Ledový hlas proťal ticho místnosti.

Hermiona se lekla. Znala ten ledový hlas. Patřil jejímu bývalému profesorovi lektvarů. Nyní řediteli, Smrtijedovi a vrahovi Brumbála. Přikrčila se na posteli a snažila se od něho odtáhnout dál. Nevšímala si bolesti, jenom chtěla být co nejdál od něho.

Severus si všiml jejího bolestného výrazu. "Vedle na stolku máte lektvar proti bolestem. Bylo by dobré, kdybyste jej vypila."

"Něco jste tam dal!" rozkřičela se, "napiji se a budu mrtvá!"

"Myslel jsem, že se považujete za inteligentní," opáčil Severus klidným hlasem, "kdybych Vás chtěl zabít, nemyslíte, že bych to už dávno udělal?"

Hermiona se na něho nepřestala podezřívavě dívat, ale musela mu dát za pravdu. Kdyby ji chtěl zabít, dávno by to udělal. Ale také to mohl hrát a snažit se získat informace, co celou dobu s Harrym dělali. V tu chvíli jí došlo, že neví, co se stalo s Harrym a Ronem. Můžou už být dávno mrtví a ona je sama na tomhle místě, o kterém ani neví, kde je. Bezvýchodnost celé situace ji rozplakala. Přitáhla si kolena k sobě a plakala. Bylo jí jedno, že dává své emoce na odiv Smrtijedovi, který bude její bezmocí určitě potěšen. Byla sama.

Severus nechápal, jak ji mohla tahle poznámka rozbrečet. Ale nesnažil se to pochopit. Kdo by chápal Nebelvíry a ještě k tomu ženy.

Najednou mu došlo, že by taky mohla brečet, protože neví, co se stalo s Potterem a Weasleyem. "Jestli Vás to potěší," počkal dokud k němu nezvedla hlavu, "Potter s panem Weasleyem utekli."

Pohled, kterým ho obdařila nyní, nemohl vůbec rozluštit. Vystřídalo se v něm tolik pocitů, že si nebyl jistý, jestli tam vůbec byli a nebo se mu to všechno jenom zdálo. Úleva, radost, smutek, nedůvěra, vztek.

"Proč mi to všechno říkáte?! Myslíte, že Vám řeknu, kde teď jsou?! Nevím to a ani kdybych to věděla, neřekla bych Vám to! Nebo si myslíte, že mě přijdou zachránit?!" křičela, všechny stopy po předchozím pláči byly pryč.

"Nepřijdou. Pro ně jste mrtvá. Jste mrtvá pro všechny."

"Mrtvá?" zašeptala.

"Ano, mrtvá," ujistil ji.

"A co myslíte tím, mrtvá pro všechny?"

"Jak jsem řekl. My dva jsme jediní, kteří ví, že jste naživu," a ještě Brumbál, dodal ve své hlavě.

"Vy? Já?" byla zmatená, nedávalo jí to smysl. Proč vlastně všichni věří, že je mrtvá? A kdo ji zabil? "Proč si všichni myslí, že jsem mrtvá?"

"Zemřela jste, když Vás Bellatrix mučila."

"Ne, nezemřela!" hádala se.

"Řekněme, že jsem Vám dal napít Doušku živé smrti a pak prohlásil, že jste mrtvá."

"Proč byste to dělal?!"

"Abych Vás odtamtud dostal?" odvětil lhostejně.

"Ale proč byste to dělal?"

Merline za co! "Možná Vám kletby narušili ušní bubínky, protože jsem říkal, abych Vás odtamtud dostal."

Hermiona zaťala zuby. "Slyším! Mé ušní bubínky jsou naprosto v pořádku. Jen to jaksi nechápu. Tedy ten Váš důvod. Zabít mě nechcete. Vylákat Harryho na moji záchranu také ne, tak nevidím jediný důvod, proč jste mě tam zemřít nenechal!"

"Na to budete muset přijít sama. Jste přece inteligentní?" pozvedl levé obočí, jak očekával poznámku, že ona inteligentní je.

Ale toho se nedočkal. Hermiona se jenom stočila do klubíčka a přetáhla přes sebe přikrývku. Očividná známka, že v rozhovoru už pokračovat nebude.

Severus se otočil a opouštěl ložnici. Ve dveřích ještě stačil dodat, "Vypijte ten lektvar."

Hermiona ležela a ani se nehýbala. Přemýšlela nad celým tímhle rozhovorem. Vůbec nechápala, proč ji Snape zachránil a odnesl ji sem, kde se o ní postaral. Dokonce jí řekl, že Harrymu s Ronem se podařilo utéct. Že budou pokračovat v hledání viteálů.

Po dlouhé době, kdy přemýšlela nad svým osudem se odhodlala vypít lektvar, který jí Snape nachystal.

{{{

Severus vyšel z Hermioniných komnat zpět do ředitelny a usadil se do křesla. Přemýšlel, proč vůbec jí to všechno říkal. Bylo by nejlepší, kdyby nic nevěděla. Nebo kdyby jí potvrdil teorii o pokusu vylákat Pottera na její záchranu. On jí ale musel říct, že ji odtamtud dokonce zachránil a všem namluvil, že je mrtvá. Povzdechl si sám nad sebou.

"Copak Severusi? Problémy s Hermionou?" Albus se probudil ve svém portrétu a ihned dal o sobě vědět, což naštvalo Severuse ještě víc."

"Nic, co bych nečekal," drtil přes zuby, "takže si můžete svoje rady nechat pro sebe."

"Vždyť jsem nic neříkal." Odvětil klidným hlasem. "Takže s Hermionou žádné problémy nejsou. Je v pořádku?"

Severus na to nehodlal odpovídat, místo toho vstal a rázným krokem opustil ředitelnu.

Ještě den ani nezačal a Severus už byl naštvaný. Rozhovor s Grangerovou vůbec nešel podle jeho představ a Albus byl jako vždy nepříjemně otravný. A toho ještě čeká porada s profesory. Ještě že nemusí učit tu bandu tupců, jinak by už zabíjel.

Vplul do sborovny s typickým zavířením hábitu a prásknutím dveří. Všichni přítomní profesoři leknutím nadskočili. Severus přísným pohledem zkontroloval přítomné profesory a zjistil, že sourozenci, Alecta a Amycus Carrowovi, chybí. Jako vždy přijdou pozdě.

"Špatné zprávy pane řediteli?" zeptala se Minerva McGonagallová a jemný úsměv jí zdobil tvář. "Že by se, Vy-víte-komu, stále nedařilo chytit pana Pottera?"

Severus zkřivil tvář. Takže Řád už ví, že Temný pán Pottera věznil, ale ten, jako obvykle, šťastnou náhodou zase uprchl. Nehodlal se k tomu nijak vyjadřovat, ale když uviděl úsměv na Minervině tváři, došlo mu, že o údajné smrti Grangerové nic neví. Musel jí odpověď, však sám Bellatrix říkal, že dá o úmrtí slečny Grangerové vědět.

"Je to jen otázka času Minervo. Teď, když nemá Potter pomoc slečny Grangerové, to nebude trvat dlouho a Temný pán ho porazí jednou provždy."

Severus si mohl všimnout, jak se na tvářích všech profesorů objevil úžas nad slovy, které zrovna pronesl. Minervin úsměv zmizel a nahradila jej smutná grimasa, Pomoně Prýtové, profesorce bylinkářství, se nahrnuly slzy do očí.

Madam Pomfreyová nemohla nebo nechtěla věřit, že to, co teď slyšela, je pravda a musela se ujistit. "Tím chcete říct, že slečna Grangerová je mrtvá?"

"Přesně tohle jsem chtěl říct. Ano mrtvá. Další, koho se Potter snažil zachránit. Má už dlouhý seznam svých "zachráněných"."

Jestli chtěl někdo odpovědět, se Severus už nedozvěděl, protože do místnosti vstoupili sourozenci Carrowovi a ukončili tím jakoukoli debatu na toto téma.

{{{

Severus se vrátil do ředitelny až později po obědě. Tohle místo mu byl Voldemort dlužen. Už všudypřítomní tupci mu ničili život, ale i sourozenci Carrowovi, kteří byli snad ještě míň inteligentní než troll, jestli to bylo vůbec možné. Jejich neustálé mučení studentů, nemělo konce. Už tolikrát jim říkal, ať se trochu krotí, že s tempem jakým studenty posílají na ošetřovnu, už nebudou moct nikoho vyučovat a co hůř, na kom ty své kletby praktikovat.

Otočil se za Albusovým obrazem, čekajíc, jestli Albus zase vyrukuje se svým dotazem, jestli je všechno v pořádku. Albus se už k otázce nadechoval, ale jakmile uviděl Severusův výraz, raději zůstal mlčet.

Severus se vydal zkontrolovat Grangerovou. Jestli vypila svůj lektvar, už by měla být vzhůru.
Jakmile vstoupil do knihovny, uviděl ji schoulenou s knížkou v ruce v jednom z křesel. Jak jinak. Dejte Grangerové přístup ke knihám a hned je musí začít číst.

Hermiona byla začtená do knihy, že ani nepostřehla otvírání dveří. Proto, když Severus pronesl "Jak vidím, jste zcela v pořádku," rychle vyskočila na nohy, přičemž jí kniha vypadla z ruky a s rámusem dopadla na podlahu, kde zůstala zapomenuta.

"Co chcete?!"

"Já nic, ale vy byste možná něco chtěla," čekal, jestli se zeptá, co by od něho tak mohla chtít, ale Hermiona jenom stála a zírala na něj. Tak tedy dodal, "Možná oběd? Pravděpodobně jste nejedla už pěkně dlouho."

Musela uznat, že má pravdu. Jedla naposled před dvěmi dny, nebo třemi? Sama už neví. Jakkoli jí přišlo nesnesitelné o něco ho žádat, hlad měla hrozný. A otrávit ji nehodlá, jak řekl, udělal by to už dávno."

"Ano, něčím k snědku bych nepohrdla."

Severus kývl směrem k malému stolku, který byl v místnosti. Hermiona se k němu pomalu přesouvala, ale oči měla stále upřené na Severusovi, pořád mu nedokázala uvěřit, že jí nic neudělá. Proto ztuhla, když vytáhl hůlku a jemným poklepáním na stůl objednal jídlo. Věděla, že se tak jídlo objednává u domácích skřítků, ale představa Severuse s hůlkou, byla otřesná. Kdykoli mohl změnit své chování a poslat na ní kletbu a ona by se nedokázala nijak chránit.

Všiml si, jak ztuhla, když vytáhl hůlku, ale nic na to neřekl. Místo toho, hned jak se objevilo jídlo, hůlku okamžitě zase schoval a nechal ji o samotě, aby se mohla v klidu najíst.

 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 elulinek elulinek | 1. října 2009 v 17:59 | Reagovat

hermiona v depresi, celkem pochopitelý stav. carowovi bo jak se to proklatý jméno píše, smrtijedi, kteří dělají čest tomu slovení. albus? ať žije jeho senilní myšlení :-D seversu? on to nějak vymyslí  8-)

2 zuzka zuzka | 1. října 2009 v 21:43 | Reagovat

já ty brumbálovy řeči prostě žeru  ;-) do všeho kecá...

3 Jane Jane | Web | 4. října 2009 v 12:56 | Reagovat

[2]: No tak aby Albus nekecal, když to má tak rád  :-)

4 Markéta Markéta | E-mail | 10. listopadu 2013 v 19:41 | Reagovat

Ahoj, je tato povídka někde ke stažení. Já jen  bych si ju chtěla číst offline.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama