Nepreferuji žádnou povídku, prostě, co budu mít chuť psát, to budu psát


Stvoření noci - Že by se blýskalo na lepší časy? Nějak mě chytá nálada na psaní a vrhám se na další kapitolku.

18. kapitola

11. září 2009 v 15:39 | Jane |  Nový život, nebo spíš věčnost?
18. kapitola - Starý známý

Jsem na Vás nějaká hodná, další kapitolka hned druhý den, to se moc často nestává. Ne vážně, rozhodla jsem se povídku co nejdřív dokončit, takže přidávám hned jak kapitolku dopíšu. Ale jestli tady nebudu mít hodně komentíků, možná si na ty poslední kapitolky pěkně dlouho počkáte

Byla jsem zpět. Dívala jsem se na toho stejného muže, jako v poslední den mého lidského života. Měl ještě krásnější tmavě černé vlasy, než jsem si pamatovala. Jeho bílá pokožka se vyjímala v záplavě černi, kterou měli jeho vlasy i oblečení. Vypadal jako porcelánová panenka.Byl krásný, ale stejně jako dřív i teď jeho krásu narušovali krvavě rudé oči, které do mě zavrtávali svůj pohled.


"TY?"

"Takže si mě pamatuješ? Jaká to pocta."

"Jak bych si nemohla pamatovat na kreaturu, která mě chtěla zabít a místo toho mě proměnila ve stejné stvoření, jakým je sám."

"Máš v tom nějaký zmatek," odpověděl, a já si připadala zmatená. Jaký zmatek? Chtěl mě zabít, nebo ne? "Nechtěl jsem tě zabít, chtěl jsem tě proměnit. Přiznávám, zašel jsem trochu daleko, ale tvoje krev byla tak lahodná, že jsem nemohl přestat," mlsně si olízl spodní ret a já nemohla pochopit co slyším, "jaké štěstí, že se tam objevil ten druhý. Vyrušil mě a tím mi pomohl dokončit co jsem začal. Měl jsem mu poděkovat. Vlastně jsem to udělal, hořel pěkně. Ale ty, ty jsi mi zmizela, nemohl jsem tě najít. Ta tvoje schopnost, docela působivá."

"Jak víš o mojí schopnosti?!"

"Taky mám jednu. Dokážu určit jakou schopnost daný člověk bude mít, až se z něj stane upír a ta tvoje by se mi hodila. Víš," pokračoval a začal kolem mě kroužit, nespouštěla jsem z něj oči, "jdou po mě Volturiovi a s tvojí pomocí bych se jich dokázal zbavit. No zbavit, spíš se před nimi ukrýt."

"Nikdy bych ti nepomáhala! Nejsem jako ty, nevraždím lidi!"

"O ano. Piješ zvířecí krev. Jak nechutné. Ale já bych tvou schopnost dokázal ovládat. To je zase krása mé schopnosti. Ne že dokážu určit speciální vlastnosti, ale u toho, koho přeměním, můžu jeho schopnost používat, ale je nutné vypít trochu tvé krve těsně před proměnou, a tohle jsem nemohl a za to ten upír zaplatil."

"Když už to teď nedokážeš, tak proč jsi tady? Proč jsi mě stále hledal?"

"Vždycky zabiji toho, koho proměním. Vždycky! Nemohl jsem dopustit, abys unikla, už jen z principu."

Ty slova mě zasáhla jako blesk. Chtěl mě zabít. Zabít, jen z nějakého jeho vyšinutého důvodu. Protože zabíjí všechny, které proměnil.

Rozhodla jsem se ho zabít dřív, než on zabije mě, jenomže mé tělo mě neposlouchalo. Nohy jsem měla těžké jako z oceli, hlava mě bolela, jako kdyby mi do ní někdo vrážel tisíc malých jehliček a nedokázala jsem vidět ani na metr daleko. Poslední co jsem slyšela, než jsem upadla do černého zapomnění, byl šílený smích, který se linul z úst upíra, kterého jsem viděla jako posledního za svého lidského, tak pravděpodobně i upířího života.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 katie11 katie11 | 11. září 2009 v 17:14 | Reagovat

NÁDHERNÁ kapitola moc se mi líbí :-)

2 Dara Dara | 11. září 2009 v 17:47 | Reagovat

Wohoow....daj ďalšiu teraz som nedočkavááá ako to skončíí...super kapča...x))  :-)  :-D

3 Jane Jane | Web | 11. září 2009 v 17:59 | Reagovat

Klidně bych ji přidala, kdybych ji měla napsanou  :-D , zatím je jenom v hlavě

4 ostruzina_lenka ostruzina_lenka | Web | 11. září 2009 v 19:24 | Reagovat

Ooouuu, tak tohle věci poněkud komplikuje. Jsem zvědavá, kdo se tam objeví na pomoc, pokud se někdo objeví. Jako vždy super a těším se na dokončení a na další povídky, které jsem si oblíbila.  :-)  8-)  :-D  ;-)  :-)

5 Michelle Michelle | 15. července 2011 v 19:34 | Reagovat

konečně pořádná zápletka :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama