Nepreferuji žádnou povídku, prostě, co budu mít chuť psát, to budu psát


Stvoření noci - Že by se blýskalo na lepší časy? Nějak mě chytá nálada na psaní a vrhám se na další kapitolku.

Čtvrtá kapitolka

20. července 2009 v 12:05 | Jane |  Láska nad kotlíkem
4. kapitola


Mistr lektvarů seděl v ředitelně a čekal na příchod nové Bradavické ředitelky, která si ho sem, jemu, z nepochopitelných důvodů, pozvala, i když měl neblahé tušení, co po něm bude chtít. Naposledy byl v této místnosti, když byl sám ředitel. Jistě, byl dosazen na Voldemortův příkaz, poté co zabil Albuse Brumbála, ale on nikdy nestál o to, jím být. A proč taky. To zbytečné papírování, řešení problémů, které ta banda tupců, jímž se říká studenti, způsobí, nekonečné porady s profesorským sborem a nehorázné vměšování Ministerstva kouzel. Pravda, za Voldemortovy vlády papírování i zásahy ze strany ministerstva ustaly, ale tupohlavci tady byli pořád a porady, s kolektivem naštvaných profesorů, vinícího ho, ze smrti Brumbála, taky nebyly procházkou růžovým sadem. Ne, že by se někdy růžovým sadem procházel. Tak tady teď sedí, a čeká až se ředitelka uráčí přijít.

S hlasitým bouchnutím dveří vešla do ředitelny udýchaná Minerva McGonagallová. "Omlouvám se Severusi, ale je tu teď blázinec. To víš, za dva týdny začíná nový školní rok a ještě po ročním uzavření Bradavic, tak toho máme moc," usadila se do křesla "nedáš si čaj, nebo něco sladkého," ozvalo se jen tlumené zavrčení "No tak asi ne, jak vidím."

"Jak se ti daří, už je všechno v pořádku.?"

"Doufám, že jsi mě nepozvala jen, abys zjistila můj zdravotní stav, to můžu rovnou odejít," zavrčel.

Povzdech. "Stále stejný, tak to budeš v naprostém pořádku. Ale ne, kvůli tomu jsem tě nepozvala. Jak už jsem říkala, máme tady menší blázinec, hrad ještě není zcela opraven, chybějí některá bezpečnostní kouzla a chybí nám profesoři." No jak bych si to nemyslel. "Severusi, byla bych nesmírně ráda, kdyby ses vrátil na své minulé místo učitelé lektvarů. Máš na to kvalifikaci i praxi, a je jen málo…" další její přemlouvání Mistr razantně zarazil. "Ne Minervo! Nedostaneš mě sem. Konečně mám od všech pokoj, no ještě se zbavit Holoubkové, a budu ho mít od všech, tak se nehodlám vrátit sem, a být pohlcen hordou nových řvoucích usmrkanců, nebo omezenci, kteří se uplynulý rok flákali ještě víc než všechny roky předtím, a snažit se jim narvat do hlavy všechny vědomosti co ztratili, i když tam žádné i tak neměli," podotkl svým sarkastickým hlasem.

Minerva se ale nehodlala vzdát, tlačila na něj z jiné strany. "A co kdybych ti nabídla místo učitele Obrany proti černé magii, zatím je taky neobsazené."

Jenom se ušklíbl. "Snažíš se aplikovat zmijozelské způsoby? Měla by jsi to zkoušet na těch svých milovaných Nebelvírech," poslední slovo vyslovil z jasnou nechutí, "a ne na Zmijozela."

"To nejsou žádné zmijozelské způsoby, jenom, že dobrý učitel lektvarů se shání dost těžko, a učitelé obrany se většinou vždycky najdou, i když jejich kvality nejsou nijak ohromné, ale to jistě víš." Severus jenom posměšně odfrkl .

"A taky vím, že nikde nepracuješ, i když nabídek si měl nespočet, tak si jenom říkám, na co vlastně čekáš."

"Minervo" nebezpečně zavrčel "už jsem ti říkal, že do mých osobních věcí ti nic není. A to, že nikde nepracuji, neznamená, že nemám co dělat."

"O tom nepochybuji, jen bych ráda věděla, co děláš, že jsi na žádnou z nabídek nepřistoupil." Podíval se na ní zpoza přivřených víček. Jestli ji to neřekne, bude ho tu držet do konce života. Ženská jedna, to určitě pochytila od Albuse. Rezignovaně si povzdechl.

"Jestli to potřebuješ vědět, abys mohla klidně spát, tak pracuji na svém výzkumu, který jsem tak dlouho zanedbával," pohybem ruky, zastavil příval výmluv, kterýma ho chtěla přesvědčovat, že to by mohl i tady "a za týden opouštím Británii, abych mohl pracovat v klidu a neřeknu ti kam, stejně mě nenajdeš, když nebudu chtít, a já rozhodně chtít nebudu."

Rozhostilo se ticho, kdy Minerva přemýšlela, jak ho tady zadržet, ale věděla, že je to marný boj, jediný kdo by ho mohl přesvědčit je Albus, a ten jí nepomůže. Podřimuje si ve svém portrétu, i když by dala ruku do ohně, že poslouchá. Jestli se neozval do této doby, tak souhlasí se Severusem.

Poraženě promluvila. "Dobře, jak vidím, tak s tebou nehnu. Můžu ti jedině popřát, ať ti výzkum dobře půjde a ať se brzo vrátíš." S jejími slovy se zvednul a mířil ke krbu, aby už mohl konečně vypadnout. "Ale Severusi, kdyby sis to rozmyslel, tak víš kde mě najdeš, budeme rádi, když se k nám vrátíš," slabě se usmála.

Zastavil se a jízlivým hlasem řekl. "Nečekej, že se to v brzké době stane, spíš bych řekl, že nikdy. Sbohem Minervo." Vstoupil do krbu a pohltili ho zelené plameny.

"Nashle Severusi, však ty se vrátíš" zašeptala do zelených plamenů.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 wixie wixie | 20. července 2009 v 14:22 | Reagovat

no to tedy doufám, že se vrátí :-D
hezká kapitola ;-)

2 tajnostka22 tajnostka22 | Web | 20. července 2009 v 16:34 | Reagovat

ahojky..dneska som našla tvoju stránku a táto poviedak je absolútne úžasnáááá...už sa neviem dočkať ďalšej

3 ostruzina_lenka ostruzina_lenka | Web | 23. července 2009 v 1:32 | Reagovat

Kapitolka úžasná. Povídka dokonalá. Moc se těším na pokráčko.  ;-)  :-)

4 Aďa Aďa | 23. července 2009 v 18:19 | Reagovat

super, kto chce nech kukne moj blog
po-stopach-historie.blog.cz
sorry za reklamu ale začať neják musím

5 Garis Garis | 14. září 2011 v 18:18 | Reagovat

upřímě doufám že se nevrátí a začne nový život..:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama