Nepreferuji žádnou povídku, prostě, co budu mít chuť psát, to budu psát


Stvoření noci - Že by se blýskalo na lepší časy? Nějak mě chytá nálada na psaní a vrhám se na další kapitolku.

4. Tajemství předků neuteču

14. července 2009 v 13:16 | Jane |  Tajemství předků
4. Kapitola - Tajemství předků neuteču


Pondělí ráno, skvělá nálada a můj anděl za dveřmi. Pohled na usměvavého Edwarda vynesl mojí náladu do nebeských výšin. Nestačil mě ani pozdravit a už jsem se mu vrhla kolem krku a začala ho líbat. Zaskočila jsem ho, ale dlouho nezůstal po zadu a začal mi polibky oplácet.

"Tak takové přivítání bych si nechal líbit" na obličeji se mu vykouzlil další z jeho úsměvů, z kterého se mi podlamují kolena.

"Když mě budeš každý den vyzvedávat, nemám nic proti" oplatila jsem mu úsměv, ale můj nebyl tak nádherný jako jeho.

Jeli jsme do školy a mě najednou napadlo, jak se k sobě budeme chovat ve škole. Už vidím Mikovi a Jessičiny pohledy, že jsme s Edwardem spolu. Už tak je naše přátelství naštvalo, a skutečnost, že spolu chodíme je pravděpodobně rozzuří.

"Amy, co se stalo?" samozřejmě, že si všiml mé změny.

"Jen přemýšlím, jak se k sobě budeme chovat ve škole. Jak se na nás budou všichni dívat."

"Amy" povzdechl si. "Miluji tě, a nechci se před nikým schovávat. Jessica a Mike jsou mi naprosto ukradení." Samozřejmě věděl, koho jsem tím všichni myslela.

"Já to tak nemyslela Edwarde. Jen nemám ráda, když se na mě všichni dívají."

"Tak pojď, už jsme tady." Edward mi otevřel dveře a já se nadechla a vstoupila do jámy lvové. Už jsem si zvykla, že se na nás dívali, když jsme se spolu začali bavit, ale když obmotal svou paži kolem mého boku, tak začali zírat.

Mírně jsem si povzdechla a Edwardovi to neuniklo. "Amy nevšímej si jich. Nejdůležitější jsme my dva. Ostatní se s tím musí smířit sami." "Já vím, jenom mi je to trochu nepříjemné."

Před učebnou jsem se loučili, protože jsem ji měla sama a zrovna když jsme se chtěli políbit, procházela kolem nás Jessica a vzteklý pohled, kterým se na mě podívala mě dost vyděsil.
Ale pohled, kterým ji obdařil Edward, byl víc než vzteklý, byl skoro vražedný. Jessica sebou poplašeně trhla, a i když vypadal Edward nebezpečně, potěšilo mě, že se mu to taky nelíbilo.

Zbytek dne proběhl v klidu. Každou volnou chvíli jsme s Edwardem strávili spolu. Líbali se, nebo si jen užívali své přítomnosti. Dokonce i Emmett neměl žádné připomínky, a zbytek rodiny se na nás usmíval. Dokonce i Rose, ale jak jsem zjistila, je ráda, že už Edward není sám a je šťastný.

Zbytek dne jsem strávila u Edwarda doma a povídala si s Esme, která z nás byla ještě šťastnější než já a Edward.

Jenomže tato idylka skončila, když mě Edward odvezl domů a rozloučil se se mnou. Byla jsem u sebe v pokoji, když mým tělem projela šílená bolest, a já se z námahou svezla na zem. Jenže jsem nedopadla na ruce, ale na čtyři zvířecí tlapy.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama